Do roku 2025 bude vítr tvořit 30 % obnovitelné energie
A proto je pro majitele a investory do větrných elektráren důležité, aby mohly běžet na svou maximální kapacitu a aby se pokud možno jejich životnost co nejvíce prodloužila. Proti nim ale stojí vliv podnebí, počasí a postupné opotřebení vlivem vodních srážek, soli z moře nebo prachu. Vliv na opotřebení mohou mít také konstrukční nebo materiálové vady z výroby, které způsobí nerovnoměrné zatížení. Mezi nejčastější poškození patří:
- Věž: praskliny, poškození, odlupování nátěru, koroze
- Listy: praskliny, poškození, odlupování nátěru, deformace, stopy po zásazích bleskem, vniknutí vody
- Opláštění turbíny: stopy po blesku, praskliny, poškození, koroze, olupování nátěru, úniky oleje
- Upevnění listů, hřídel, ložiska: asymetrie, uvolnění součástek, poškození
Bez preventivní údržby a kontinuálního monitorování stavu elektrárny pak oprava nenadálého poškození stojí podle ankety DJI obvykle kolem 650 000 Kč v lidské práci, ceně náhradních dílů a ušlém zisku po dobu odstávky.
Výhody a nevýhody tradičních inspekcí z lana nebo ze země
Doteď se pro hlídání stavu větrných elektráren používala nejčastěji inspekce pomocí lan a pohyblivých platforem nebo inspekce ze země pomocí teleobjektivu. Obě metody mají svoje pro a proti:
| |
Výhody
|
Nevýhody
|
|
Lano a platformy
|
- Můžu se na závadu podívat opravdu zblízka.
- Díky tomu můžu přesněji určit, co s tím.
- Už během inspekce můžu provést opravu nebo drobné opravy.
|
- Na misi je potřeba nasadit minimálně 3 pracovníky.
- Náročné na čas – tým takto zvládne obvykle zkontrolovat jen 1–2 turbíny denně.
- Práce ve výšce je nebezpečná a také si připlatíte za pojištění pracovníků.
|
|
Teleobjektiv
|
- Bezpečnější, protože je fotograf na zemi.
- Není nutné turbínu vypínat.
- Na inspekci stačí 1 člověk.
|
- Data jsou nekvalitní, protože vznikají stíny a pohybující se části turbíny jsou rozmazané.
- Kvůli nastavení foťáku je nafocení ze všech stran
|