Přejít na obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Natálie Natálie Žádná otázka není hloupá! 216 216 022 (Po–Pá 9–18 h)

Váš nákupní košík je prázdný.

Potřebujete poradit s výběrem? Napište nám.

Dárek k objednávce (vyberte v košíku)

Doprava zdarma
0 Kč

FPV drony na olympiádě: 140 km/h, 243 gramů, nula kompromisů

2 minuty čtení

Zapneš přenos ze sjezdu v Cortině a máš pocit, že jsi právě naskočil do bobu. Žádný zoom z kilometru, žádná líná helikoptéra. Kamera se řítí ledovým korytem, vybírá zatáčky smykem a dýchá závodníkovi na záda. Pokud sis myslel, že máš halucinace z přemíry adrenalinu, jsi vedle. To jen FPV drony převzaly režii. Zimní olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině nejsou jen o sportovních výkonech. Jsou o technologii, která zapomněla číst bezpečnostní manuály (obrazně řečeno) a rozhodla se, že divák musí cítit každé G přetížení. Tohle není revoluce, to je evoluční skok v přímém přenosu.

fpvdrony-cover.webp

Holandští bohové a jejich 243 gramů zuřivosti

Zapomeň na to, že by tam filmaři poslali sériový Mavic. Mezinárodní olympijský výbor (IOC) vsadil na zakázkovou výrobu. Oči celého světa obsluhují stroje od týmu s nejskromnějším názvem v branži: Dutch Drone Gods (DDG). Tito borci z Utrechtu postavili speciál, který váží přesně 243 gramů.

Proč zrovna tolik? Protože to je váha velmi nervózního křečka. Díky tomu se dron vejde do bezpečnostních limitů (pod 250 g), ale pod kapotou skrývá výkon, který trhá asfalt. Nebo v tomto případě led.

Tento drobek dokáže akcelerovat z 0 na 100 km/h za méně než 2 sekundy. Maximálku má na hranici 140 km/h. To není hračka, to je nástroj, který musí stíhat sjezdaře řítícího se dolů svahem, a přitom posílat HD signál do přenosového vozu bez jediného zaseknutí.

Tech-talk: Jak to funguje v -15 °C?

Létat v teple je jedna věc, ale udržet baterky naživu v mrazivé Cortině, to chce fištrón. Baterie Li-Ion 4S 1550 mAh jsou v těchto strojích vyhřívané. Celý systém běží na přenosu DJI O3 Air Unit (upraveném pro broadcast), který má latenci pod 30 milisekund.

Signál z dronu nejde jen do brýlí pilota, ale přes COFDM systém rovnou do režie. Inženýři museli vyřešit rušení, odrazy od ledu a fakt, že dron letí v prostředí, kde by běžná elektronika dávno zamrzla. Výsledek? 300 sekund letového času. To je v FPV světě věčnost, během které musíš stihnout start, jízdu i bezpečné přistání, než ti „dojde šťáva“.

Pilot: Profese, kde se nechodí na záchod

Řídit tenhle stroj není jako létat si v neděli na louce. Pilot s přezdívkou ShaggyFPV přiznal, že před olympiádou nalétal přes 500 hodin v simulátoru na virtuální trati v Cortině. Úspěšnost průletů musela být 99 %.

Představ si ten tlak. Letíš 120 km/h tunelovým viděním, metr od lyžaře, který bojuje o zlato. Jeden špatný pohyb kniplu a jsi ve zprávách jako ten, kdo zničil olympijský sen. Piloti sedí ve vyhřívaných buňkách, oči přilepené na OLED displeje brýlí, a jejich tepovka často závodí s tou sportovcovo


Poslední aktualizace článku: 24. 2. 2026

Byl pro vás článek přínosný?


Líbil se vám článek? Odebírejte náš newsletter a neunikne vám žádná novinka

O své osobní údaje se nemusíte bát, zpracováváme je podle pravidel a nerozesíláme spam.

Newsletter